Radosti a strasti s business procesy 2 - Společný nepřítel

"Dobrý den, co pro Vás mohu udělat?" " Ah? Ano ano, jistě, dobrý den, mé jméno je Výtečník a mám tu na třináctou hodinu sjednanou schůzku s panem ředitelem Rychlým." " Samozřejmě pane Výtečníku, pan ředitel Vás již očekává. Pojďte prosím tudy. Ťuk ťuk ťuk, pane řediteli, je tu pan Výtečník, může dále?" " Ano samozřejmě, ať jde, vždyť už tu na něj čekáme půl hodiny. Zajímalo by mne, kde se flákal. A Věruško prosím Vás, pošlete sem ÍTýho, tedy jsem chtěl říci pana Ladislava z informačního samozřejmě, děkuji."

Radosti a strasti s business procesy

Většina organizací, které hrdě nesou nálepku “procesně řízené”, to zná. Ano, máme procesní knihy a pro každou činnost uvnitř firmy máme proces, který ji do detailu popisuje – byť by se jednalo o vaření kafe v kuchyňce. Jenže ono to tak nějak funguje samo a jinak. “Procesní” hrany se obrušují a každý zaměstnanec zařazený do takového procesu má na jeho efektivitu svůj vlastní názor. Netrvá dlouho, a to co se ve firmě vlastně děje, již ani vzdáleně nepřipomíná původní proces zapsaný v oné často zmiňované knize (na kterou ostatně dávno někde ve skříni padá prach).